Dopady

JAKÝ KONKRÉTNÍ DOPAD BY MĚLO ZRUŠENÍ OSVOBOZENÍ TZV. VOLNOČASOVÝCH BENEFITŮ?

Zrušení osvobození tzv. volnočasových benefitů by mělo výrazné dopady na zaměstnance i zaměstnavatele. Z vládních dokumentů vyplývá, že změna by se měla provést poměrně jednoduše, tj. ze zákona o daních z příjmů („ZDP“) by se odstranilo jedno jediné ustanovení – §6 odst. 9 písm. d) ZDP. Jde jen o malý krok pro legislativce, ale velkou změnu pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Pro úplnost je třeba dodat, že tyto benefity ani dnes nejsou daňově účinnými náklady a se změnou vládní balíček nepočítá. V praxi se často říká, že si je firma nemůže „odečíst z daní“. Znamená to, že aby zaměstnavatel mohl benefity poskytnout, musí si na ně vydělat, z výdělku odvést 19% daň (brzy 21%) a teprve poté může benefity poskytnout. Proto se někdy říká, že tyto benefity jsou zdaněné již dnes a stát je chce zdanit podruhé.

Diskuse se často vede o tom, že zrušení osvobození by vedlo „pouze“ k tomu, že se tyto benefity nově zdaní. Tím se myslí to, že by se odvedla daň z příjmů ze závislé činnosti, typicky 15%. Na výplatní pásce by se to projevilo tím, že čistá mzda by se za každých 1,000 Kč benefitu snížila o 150 Kč. To ale není všechno.

Systém odvodů funguje u zaměstnanců tak, že to, co je osvobozeno od daně nepodléhá ani pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Naopak to, co se zdaňuje, pojistnému podléhá. Podle vládního záměru by se pojistné hrazené zaměstnancem mělo zvýšit na 11,6%. Na výplatní pásce zaměstnance by se to projevilo tak, že čistá mzda by se snížila o dalších 116 Kč.

Zkušenější personalisté a finanční ředitelé ale zpozorní. Vždyť pojistné platí i zaměstnavatel, dokonce ve výši 33,8%. Ano, to je pravda a finance si brzy uvědomí, že zatímco dříve stál benefit firmu 1,000 Kč, nyní je stojí o třetinu více. Logickým krokem tedy bude to, že výši benefitu sníží z 1,000 Kč na 750 Kč. Pak bude mít firma náklady stejné jako před změnou.

Samozřejmě, že pokud snížím částku benefitu, i odvody zaměstnance budou v absolutní výši úměrně nižší. Snížení benefitu na 750 Kč se na výplatní pásce zaměstnance projeví snížením jeho čisté mzdy celkem o 200 Kč. Počítejme tedy společně – zaměstnanec přijde o 250 Kč benefitu a dalších 200 Kč čisté mzdy. Místo 1,000 Kč tak bude mít k dispozici jen 550 Kč. To ale jen v tom lepším případě. V horším případě zaměstnavatel zruší benefit bez náhrady a zaměstnanec přijde o 1,000 Kč. Buď si pak odřekne jógu, posilovnu, dentální hygienu nebo léky v lékárně, nebo si je zaplatí navíc ze své čisté mzdy.

Zrušení osvobození benefitů se tak projeví tím, že disponibilní příjem zaměstnance z každého benefitu se sníží o 45% - 100%.

Konkrétní dopady v číslech:

  1. Pro zaměstnance: -26,6% příjmu (ve většině případů)
  2. Pro zaměstnavatele: +33,8% nákladů (ve většině případů)
  3. Účinnost? Od 1.1. 2024
  4. Bude se odvádět daň a pojistné z veškerých částek připsaných, nebo utracených? Z utracených (to ale vyžaduje, aby zaměstnavatel kontroloval a rozlišoval okamžik připsání nároku na benefit a okamžik jeho utracení
  5. Co se bude státu odvádět:
    1. Daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd);
    2. Pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnancem;
    3. Pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem;
    4. Pojistné na zdravotní pojištění placené zaměstnancem;
    5. Pojistné na zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem.

DOPADY NA ZAMĚSTNANCE V ORGANIZACÍCH S FKSP

Pro zaměstnance v organizacích, které zřizují FKSP, platí shodná daňová pravidla, jako na zaměstnance v soukromé sféře. Pro osvobození nebo naopak zdanění a zpojistnění benefitů se postupuje podle Zákona o daních z příjmů a podle zákonů o pojistném a dopady na tyto zaměstnance tak budou shodné.

Vyhláška o FKSP totiž pouze vyjmenovává, jaká plnění lze z FKSP poskytovat. Ale to, jak se bude s takovými benefity nakládat, určuje ZDP. V praxi by došlo ke změně zejména u většiny benefitů poskytovaných podle ustanovení §4, §4a, §8, §9vyhlášky o FKSP.

Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnancům dosud přispíval např. na dioptrické brýle částkou 1 000 Kč, mohl by tak činit i nadále za předpokladu, že zaměstnanci srazí daň a pojistné ze mzdy (čistá mzda se sníží o 266 Kč) a navíc najde ve svém rozpočtu dalších 338 Kč na odvod pojistného zaměstnavatele.

V praxi může ale být schopnost organizace pokračovat v poskytování benefitů omezena i dalšími opatřeními. V konsolidačním balíčku jsou uvedena dvě opatření, která ještě více omezí možnost organizací s FKSP poskytovat benefity:

  • navrhuje se snížení prostředků na FKSP o polovinu z 2 % na 1 %;
  • polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří.

Znamená to, že veřejná sféra bude moci fakticky poskytovat benefity třeba i jen ve výši 25% současného stavu bez ohledu na daňové změny.